Přijetí negativních emocí - Jane One Brain

Přijetí negativních emocí

Strach. Deprese. Bolest. Hněv. Žárlivost. Pocit samoty. Všechny negativní emoce vnímáme, jak už název napovídá, negativně. Máme pocit, že když cítíme jednu z negativních emocí, je s námi něco špatně. Myslíme si, že každým projevem negativní emoce ztrácíme na síle a odrazujeme lidi z našeho okolí. Co kdybychom si ale negativní emoce pojmenovali trochu jinak? Třeba, přirozené emoce. Nebo, lidské emoce. Nebo, úplně nejlépe, jako naše průvodce…

 

Ano. Negativní emoce jsou totiž nejsilnější motivací k pozitivní změně. Strach nás přiměje podniknout něco pro vlastní sebejistotu, pocit odloučení nás vede k získání jednoty. Mrzutost zase z nezájmu druhých o naši osobu může vyprovokovat, abychom se o sebe začínali zajímat my sami. Oprávněný hněv projevený v určitém okamžiku vyvolá ochotu uskutečnit pozitivní změnu. Emoce a zkušenost jsou negativní jen tehdy, pokud je jako negativní vnímáme. Představují jen půlku obrazu. Nevnímali bychom je jako negativní, kdyby nám nebránily naplnit naše touhy. Pokud je využijeme jako podnět, abychom se vymanili z nechtěného a dostáhli to, co skutečně chceme, dodají nám uvědomění a stanou se pro nás silnou motivací.


Negativní emoce tedy můžeme nazvat hybnou silou. Kdyby nebylo negativních emocí, pravděpodobně bychom neměli zájem o pozitivní emoce. Kdybychom neznali smutek, pravděpodobně bychom nechtěli co nejvíce prožívat radost. Kdybychom neznali nemoc, nebyli bychom vděční za naše zdraví. Kdybychom neznali strach, nedokázali bychom nalézt naší temnou stránku, kterou k seberozvoji neuvěřitelně potřebujeme.


Jednou ze základních překážek na cestě ke klidnému životu je právě nepřijetí svých negativních emocí, strachů a stínů. Přestože jsou našimi dobrými učiteli a ukazateli, kterým směrem se máme vydat, řada lidí je odmítne a schová hluboko do nitra. Na vědomé úrovni je dokážeme skutečně schovávat, a to klidně i na velmi dlouhou dobu. Podvědomí ale neošálíte. Podvědomí zaznamenává všechny naše myšlenky a emoce a uchovává si je k dalšímu použití.


A hádejte, co rozhoduje, co určuje, jaké máme přátele, partnery, zaměstnání, bydlení a vlastně všechno ostatní? Ano, je to právě naše podvědomí. Ať si můžete myslete sebevíc, že vždy rozhodujete vy, není to zcela tak. Rozhodují za vás vaše vzorce chování, které máte zakořeněné v podvědomí nebo ještě hlouběji, v buněčné paměti těla.


Teď je tedy před každým z nás rozhodnutí, zda chceme dělat vědomé volby. Zda chceme rozhodovat z pozice našich nových zkušeností. Dost často za nás totiž rozhoduje dítě. Ano, naše vnitřní dítě, které někdy nedostalo dostatek lásky, uznání, svobody a důvěry. A toto rozhodnutí, může kdokoliv z nás udělat právě teď.


Jana 


Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to Top